Vyhledat
  • Zotavení Brno

V ZAJETÍ DROGY

ČÁST ČTRNÁCTÁ- RYCHLE ZPĚT!

Dny ubíhaly a v nemocnici jsem ležela už skoro 3 měsíce. Moje tělo se neuvěřitelně rychle zotavovalo. Krunýř kolem páteře jsem už nosit nemusela. Ani ten kolem krku. A vnější indikátory na nohou mi postupně odoperovali.

Pravidelně za mnou chodila má rodina i děti, bývalý manžel o mě celou dobu pečoval. Někdy za mnou přišel i můj dealer na návštěvu. Vykládali jsme si karty a bavili se o mystice. Pravidelně mě kontaktovali přátelé z mé drogové party. Byla jsem ráda, komunikace s nimi mi scházela, vždy mě dokázali pobavit.


Na oddělení jsem už měla i své oblíbené sestřičky, některé z nich také užívaly pravidelně pervitin. A o mě věděly hodně, takže ke mě byly otevřené a svoje pravidelné užití perníku přede mnou nijak netajily. Jedna sestřička dokonce neměla problém si šňupnout přímo přede mnou. Občas mi připadalo, že je to domluvené, aby se zjistilo, jestli jsem nezačala brát s nimi. Ale zároveň jsem chápala jejich nekonečně dlouhé směny a tudíž jsem se jim ani nedivila. Já byla pevně rozhodnutá, že už piko nikdy nechci a všichni s tím byli obeznámeni. Všichni to také respektovali. Dealer mi dal slovo, že už nikdy se nenechá ode mě zlomit. Vše probíhalo skvěle, v nemocnici jsem se cítila už lépe než doma. Doktoři začali přemýšlet o propuštění, ale až si budu moci stoupnout na nohy s chodítkem, to jsem měla zatím zakázané.

Něco se ale začalo dít. Máma se mi nemohla podívat do očí a z návštěvy odešla předčasně. To stejné i můj bývalý muž, choval se divně a navíc u něho poznám když lže. Zase to je nějaké jejich spolčení? Další postup? Co se děje?! Pořád na mě něco hrají, proč? Jsem blázen? Jsem vážně tak paranoidní? Byla jsem bezmocná a měla strach. Celou noc jsem nemohla spát, zabral až druhý prášek na spaní. Tady je email, který moje máma psala panu Ph. D. Pavlovi Nepustilovi - mému terapeutovi:


Dobrý den,

moc se omlouvám, že zase otravuji, ale dnes jsem se dozvěděla, že M…. - otec od Gustava podal na soud žádost o svěření syna do péče z důvodu nynější neschopnosti matky postarat se o dítě. Já vydržím hodně, ale z dvouminutového hovoru s ním jsem byla rozklepaná strachy. Nahání mi takovou hrůzu jako můj první muž. Já nevím, jestli to mám Tamaře říct, aby z toho neměla zase depku. My máme sepsanou dohodu, že po dobu hospitalizace se budu o děti starat já, ale sociální pracovnice, u které M… byl, mi řekla, že otec je otec a má ze zákona právo o péči požádat. Tamaru to dorazí, přesně z toho měla strach a on teď toho využil. Když jí to neřeknu, tak to vůči ní není fér. Zítra za ní jdu a nevím, co mám dělat. Faktem je, že to podělala sama, když se rozhodla skočit. Mám o ni strach i o Gustava, že ho teď nebudu vídat já ani Tamara.

Já vím, že nemůžete rozhodnout za mě, ale musela jsem vám to napsat.

Nezlobte se.

Máma od Tamary


Dobrý den,

vůbec se nezlobím, zrovna jsem u počítače. Podle mě je to hodně důležitá zpráva a pokud se ji Tamara nedozví přímo od M…, tak by se ji měla dozvědět od vás. Určitě z toho nebude šťastná, ale bytostně se jí to týká a měla by to vědět. Chápu ale, že nebude jednoduché jí to říct. Pokud bude chtít, tak to s ní můžu probrat v pondělí.

Srdečně zdravím,

Pavel Nepustil


Děkuji za odpověď,

já jí to dnes sdělím a v pondělí si o tom s ní popovídáte. M…. je skvělý manipulátor, vždycky uměl zapůsobit na lékařky, sociální pracovnice a učitelky, zvláště ženy. Má své osobní charisma, ale nikdo netuší, jak se umí chovat v soukromí a jak je mstivý a jak dokáže ublížit. Gustava má ale určitě rád, i když se mu snaží zavděčit hlavně nákupem dárků, které ani nepotřebuje. Je mi z toho všeho hrozně smutno, když se rodiče nedokážou dohodnout mezi sebou a vše musí řešit přes soudy. A co jich už bylo konkrétně s ním!

Přeji hezký den a klid v rodině.


Máma mi vše sdělila, i můj bývalí manžel to věděl. A bylo to tu. Můj největší strach se naplnil. Věděla jsem to. Hajzl! Otec od Gustava byl vždycky vypočítavá svině a musela jsem si dávat velký pozor na každý krok, od té doby co jsme spolu skončili. Nikdy se s tím nějak nesmířil a vždy mi dal jasně najevo, že se mně pomstí a o Gustava mne připraví. Měla jsem vztek, a cítila bezmoc. Zlost jsem mohla mít ale leda na sebe. Sama jsem mu to umožnila. Prohrála jsem. Už nemám sílu, jsem vyčerpaná na další soudy.


V pondělí za mnou přišel můj terapeut pan Nepustil, řešili jsme možnosti a všechny situace. Chtěl vědět, co bych udělala a co mohu dělat teď. Bylo mi do pláče, jelikož jsem věděla, že nyní nemohu udělat nic. Nemohu ani chodit. Poprvé jsem k němu pocítila větší důvěru, s otcem od Gustava spolčený možná nebude. Byl tam se mnou, řešil mou situaci, a i když asi nevěděl jak se cítím, byl se mnou a byl empatický. Ale to může být i promyšlený trik... Zbývalo jediné řešení, musím se co nejdříve postavit na nohy a vrátit se domů!


Tamara-členka Zotavení Brno a skupiny Zotava

75 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše